Apollo 15 byl čtvrtý pilotovaný let v programu Apollo, kdy údajně lidé přistáli na Měsíci. Celkově to byl devátý pilotovaný let v programu Apollo. Apollo 15 odstartovalo k Měsíci 26. července 1971 a přistálo na zemi 7. srpna 1971 (celková délka letu: 295 h 11 minut). „Vesmírné plavidlo“ Apolla 15 bez problémů mělo překonat Van Allenovy pásy – radiační pásy, které jsou pro člověka velmi nebezpečné. Při tomto letu byla použita novější verze rakety Saturn 5 (největší raketa typu Saturn). Díky vyššímu výkonu bylo možné do měsíčního modulu Falcon přidat lehký elektromobil Lunar Rover.

Posádka (všichni z USA)
David Scott – velitel letu
Alfred Worden – pilot velitelského modulu
James Irwin – pilot lunárního modulu

Lunar Rover jako součást podvodu
Mise Apolla 15 na Měsíc byla přelomová zejména tím, že astronauté poprvé použili Lunar Rover (měsíční vozidlo – elektromobil). Díky tomu se mohli na povrchu Měsíce přepravovat na mnohem větší vzdálenosti než tomu bylo u tří předchozích misí. Posádka Apolla 15 s tímto vozítkem prý celkem ujela 27,76 km. Tímto vozidlem byly údajně vybaveny další dvě posádky Apollo – 16 a 17.

Údajný průběh mise
Na oběžnou dráhu Měsíce se údajně posádka Apolla 15 dostala po třídenním letu. Čtyři dny po startu ze Země zůstal na lodi samotný Worden, měsíční modul Falcon s Irwinem a Scottem přistáli na Měsíci. Po odpočinku oba dva astronauti vystoupili na povrch Měsíce. Následně vyložili Rover a vydali se s jeho pomocí na první projížďku. Údajně byl zahájen přímý televizní přenos na Zemi. Astronauté se prý věnovali filmování a sběru měsíčních vzorků. Mezitím došlo na orazítkování dopisů pro filatelisty a umístění pamětní desky se jmény 14 kosmonautů USA a SSSR (astronauti, kteří v souvislosti s výzkumem vesmíru přišli o život). U pamětní desky byla zanechána hliníková soška astronauta ve skafandru. Během zpáteční cesty astronaut Worden vystoupil z kabiny do otevřeného vesmíru (tzv. výstup EVA), aby přinesl kazety s filmy.

Údajné vycházky po Měsíci
První vycházka po Měsíci se prý uskutečnila 31.7.1971. Během první vycházky astronauté urazili s elektromobilem 10,8 km. Druhá vycházka po Měsíci se údajně uskutečnila 1.8.1971. Astronauté se pomocí elektromobilu Rover dostali do vzdálenosti 5,7 km a najeli celkem 12,5 km. Během druhé vycházky pobyli mimo kabinu přistávacího modulu 7 h a 12 minut. Třetí (a poslední) vycházka na Měsíc se uskutečnila 2.8.1971. Astronauté urazili během této procházky po Měsíci 5 km.

Kontroverze, podvod
1. Pokud se podíváme na přistání Apolla 15, nevidíme žádné obavy z přistávacího modulu, které bylo ve „vesmíru“ necelých 13 dní. Podle vědců je přece ve „vesmíru“ velmi nebezpečné prostředí (radiace, možné mimozemské viry…). Ono obecně se lidé neobávají vesmírných plavidel, která právě přistála z vesmíru – Vesmírná plavidla po přistání. Kde jsou obavy z radiace, infekce atd.?. Jen připomínám, že „vesmírné plavidlo“ údajně prolétlo radiačními pásy – Van Allenovy pásy, které jsou podle NASA pro člověka smrtící.

Ani samotných astronautů těsně po přistání se nikdo neobává. Klidně si s nimi podávají ruku…

Video: Apollo 15 – přistání
Nahlaste nám prosím nefunkční video

3. Jak je možné, že u astronautů po návratu na Zemi nevidíme poruchy pohybového ústrojí? Vždyť posádka Apolla 15 byla ve „vesmíru“ skoro 13 dnů. Čtěte článek Jak působí dlouhodobý pobyt ve vesmíru na lidské tělo?. Protože bylo každé přistání na Měsíci podvod. Oni moc dobře vědí, že země je plochá s nebeskou klenbou, na které jsou nebeská tělesa – Měsíc, Slunce, hvězdy. Skrz klenbu se nikdo nemůže dostat, proto se „kosmické lodě“ po startu odchylují od svislé dráhy letu (videa zde), nelétnou do „vesmíru“, ale přistávají někde zpátky zemi.

Podvodné fotky, které údajně pořídila posádka Apolla 15