Apollo 13

Dne 20. července 1969 se údajně poprvé prošla trojice amerických astronautů po povrchu Měsíce (Apollo 11). – Velitel Neil Armstrong, pilot lunárního modulu Edwin Aldrin a pilot velitelského modulu Michael Collins. 11. dubna 1970 se uskutečnil start mise Apollo 13. Jejím úkolem bylo vysadit na Měsíci historicky třetí lidskou posádku. Velitelský modul přistál na hladinu Tichého oceánu 17. dubna 1970 – severovýchodně od Americké Samoy, 4,5 km od záchranné lodi USS Iwo Jima. Mise Apollo 13 trvala 5 dní a 22 hodin.

Posádka (všichni z USA)
Jim Lovell – velitel mise
John Swigert – pilot velitelského modulu
Fred Haise – pilot lunárního modulu

Foto posádky Apolla 13 (zleva: Lovell, Swigert a Haise)

Letová insigne
Apollón je v řecké mytologii uváděn mj. jako bůh slunce a světla. Pokud se podíváme na letovou insignii Apolla 13, spatříme tři koně, kteří představující posádku Apolla 13, táhnou svůj vůz po povrchu Měsíce. Znázornění symbolizuje, jak Apollónovi jezdci rozšířili světlo vědění na celé lidstvo. V levé části insignie stojí latinský nápis „Ex Luna, Scientia“, což znamená „Z Měsíce, vědění“.

Insignie mise Apollo 13

Průběh mise – údajná havárie
Podle NASA, astronauté po 330 000 kilometrech, zapnuli aparaturu na promíchání nádrží s kapalným kyslíkem, což byl běžný postup. Jenže nastal zkrat a výbuch. Prý explodovala jedna z nádrží během promíchávání. Výbuch byl tak silný, že poškodil i druhou nádrž, ze které kyslík unikal do vesmíru. Loď během krátké chvíle přišla o polovinu zásob kyslíku nezbytného k výrobě energie v palivových článcích (a samozřejmě i k dýchání). Situace vypadala bezvýchodně. Přistání na Měsíci bylo zrušeno. Loď pořád směřovala k Měsíci, což se NASA snažila změnit. Ke korekci z nenávratné dráhy na návratnou došlo ve chvíli, kdy loď ve vzdálenosti zhruba 210 km oblétala Měsíc. Nebyl ale vyřešen dostatek kyslíku. Astronautům se prý podařilo vytvořit provizorní čističku vzduchu…

Kanystry s hydroxidem lithným (kanystry pohlcují oxid uhličitý) na palubě Apolla 13 upraveny pro čistění vzduchu na palubě lunárního modulu

Kontroverze, podvod NASA
1. Když „vesmírné plavidlo“ přistálo, nikdo se ho neobával (radiace, infekce…). Jak je to možné? Vždyť plavidlo bylo údajně ve „vesmíru“ skoro 6 dní. Nikdo se neobával ani astronautů. Více foto, video. Bylo to proto, že „vesmírné plavidlo“ nikde ve „vesmíru“ nebylo. Nahoře je totiž nebeská klenba, skrz kterou nikdo nemůže dostat, proto se „kosmické lodě“ po startu odchylují od svislé dráhy letu (videa zde), nelétnou do „vesmíru“, ale přistávají někde zpátky zemi.

Video: Apollo 13 – přistání (žádné obavy z vesmírného plavidla ani astronautů)
Nahlaste nám prosím nefunkční video

Posádka Apolla 13 na palubě USS Iwo Jima po přistání do vod Tichého oceánu
Apollo 13 – velitelský modul těsně po přistání v Tichém oceánu
Velitelský modul Apolla 13 před vyzvednutím na palubu lodi Iwo Jima
Velitelský modul Apolla 13 před vyzvednutím na palubu lodi Iwo Jima

2. Průlet Van Allenovými pásy (radiakční pásy) nebyl pro posádku Apollo 13 smrtelný. Jak je to možné? Sama NASA tvrdí, že průlet těmito pásy je pro člověka smrtelný.

3. Existovala v 70. letech minulého století technika, která byla schopna řídit a komunikovat s „vesmírným plavidlem“ vzdáleným stovky tisíc kilomerů ve vesmíru? Ne.

3. O let Apollo 13 byl minimální zájem. V očích veřejnosti šlo o rutinu. Prakticky žádná televizní stanice neměla zájem o vysílání z paluby Apolla. Proto se NASA snažila údajnou havárií upoutat zájem veřejnosti.

Doporučujeme přečíst článek Byli Američané opravdu na Měsíci?

Podvodné fotky, které údajně pořídila posádka Apolla 13

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *