Hubbleův dalekohled
Hubbleův dalekohled (Hubbleův teleskop, anglicky: Hubble Space Telescope) má být „vesmírný dalekohled“, který se nachází na !oběžné dráze země“ ve výšce cca 600 kilometrů nad zemí. Údajně ho tam v roce 1990 americký raketoplán Discovery. Byl pojmenován po jednom z nejvýznamnějších astronomů Edwinu P. Hubbleovi (1889–1953). Tento „vesmírný dalekohled“ se prý zasloužil o prohloubení poznatků o „vesmíru“ a nese informace o tom, jsak získal „vesmír“ svou současnou podobu. „Hubbleův vesmírný dalekohled“ údajně vidí až 13 miliard světelných let daleko a zkoumá vzdálené galaxie, černé díry, hvězdy, planety… Měří rychlost rozpínání „vesmíru“ a má měřítko pro určování vzdáleností.
Konstrukce dalekohledu
Hubbleův teleskop má mít válcové těleso dlouhé 13,1 m. Maximální průměr tělesa je 4,25 m. Hubbleův teleskop celkem váží 11 250 kg. V tělese je umístěno primární zrcadlo dalekohledu (o průměru 2,4 m, které je pokryto odraznou hliníkovou vrstvou a ochrannou vrstvou fluoridu horečnatého), sekundární zrcadlo dalekohledu, 5 hlavních optických přístrojů: širokoúhlá planetární kamera, vysokorychlostní fotometr, spektrograf slabých objektů, kamera slabých objektů a spektrograf s vysokým rozlišením. Dále je v hlavním tělese umístěna soustava optických čidel, s jejichž pomocí je dalekohled zaměřován a s pomocí soustavy setrvačníků je poloha dalekohledu udržována s přesností 0,007 úhlové vteřiny.
Kontroverze
1. Hubbleův vesmírný dalekohled se údajně pohybuje v termosféře ve výšce cca 600 km nad povrchem Země, kde má být teplota více než 1000 °C. V maximu sluneční činnosti dosahuje teplota dokonce více než 1400 °C! Pokud se podíváme na Hubbleův dalekohled, vidíme hliník a jeho slitiny (jako u Mezinárodní vesmírné stanice – ISS). Hliník má bod tání 660 °C, jeho slitiny 463 – 671 °C. Jak je tedy možné, že se Hubbleův dalekohled nerozpadne? Nutno také podotknout, že mikroprocesory, které obsahuje zařízení dalekohledu (též ISS a satelity), vydrží teplotu maximálně 100°C. Další věc je, že Hubbleův dalekohled se má nacházet v řídké atmosféře, kde je mnoho prachu a mikrometeoritů, které mohou z každého zařízení, které by se nacházelo v termosféře, udělat během velmi krátké doby cedník. Jak je možné, že to tomuto dalekohledu nevadí?
2. Hubbleův vesmírný dalekohled byl prý vyslán do vesmíru v roce 1990 a mise měla trvat do roku 2013. Za celou dobu Hubbleův vesmírný dalekohled nevyfotil žádnou fotku Země. To je opravdu zvláštní. Proč tento „vesmírný dalekohled“ fotografoval ostatní planety, galaxie…, ale Zemi ne? To je fakt divný, nemyslíte?!
Pravda
Hubbleův dalekohled nikde ve „vesmíru“ není, protože žádný „vesmír“ neexistuje. Země je plochá s nebeskou klenbou, na které jsou nebeská tělesa – Měsíc, Slunce, hvězdy atd. Více článek Země je plochá s klenbou. Skrz nebeskou klenbu se nikdo nemůže dostat, proto se kosmické lodě po startu odchylují od svislé dráhy letu (videa zde), nelétnou do „vesmíru“, ale přistávají někde zpátky zemi.
Podvodné fotografie pořízené údajným Hubbleovým vesmírným dalekohledem (zdroj: NASA):
