Mohla tehdejší generace počítačů řídit pilotované lety do vesmíru?

12. dubna 1961 byl Sovětským svazem údajně vyslán první člověk do vesmíru. 5. květen 1961 ho následoval Alan Shepard – první Američan ve vesmíru. Mohla tehdejší generace počítačů řídit pilotované lety do vesmíru? Pojďme se podívat vyspělost tehdejších počítačů.

Údajné první pilotované lety do „vesmíru“
První pilotované lety do „vesmíru“ v roce 1961 měla řídit druhá generace počítačů, která se vyvíjela v letech 1951-1965. Ve druhé generaci staré děrné štítky nahradily magnetické nosiče dat – magnetické pásky a disky. Rok 1959 přinesl náhradu elektronek tranzistory. Tyto tranzistory však vydávaly velké množství tepla, které pálilo počítač zevnitř. U prvních počítačů této generace se operační rychlost pohybovala v pouhých tisících operacích za sekundu. V roce 1959 byl sestrojen IBM 7090, který zvládal 229 000 výpočetních úkonů za vteřinu. NASA údajně využívala tento počítač pro kontrolu vesmírných letů v rámci projektů Mercury a Gemini.

IBM 7090

Údajné lety na Měsíc
Od první poloviny 60. let do konce 70. let se vyvíjela třetí počítačová generace, která zahrnovala počítače s monolitickými a hybridními integrovanými obvody. Jejími typickými představiteli byly počítačové řady IBM 360 nebo Siemens 4004.

Siemens 4004

Vnější paměti bývaly magneticko-diskové a magneticko-páskové. Jako operační vnitřní paměti se využívaly feritové paměti, paměti s tenkými magnetickými vrstvami a polovodičové paměti. Periferní jednotky a vnější paměti se připojovaly pomocí multiplexních a selektivních kanálů. Operační rychlost se pohybovala zpravidla v několika desítkách až stech tisících operací za sekundu. Do této generace počítačů spadá IBM 7094 (následník IBM 7090), který byl použit během výprav Apollo včetně přistání Apollo 11 na Měsíci (20. července 1969).

IBM 7094

Pro zajímavost
První mikroprocesor se začal vyrábět v roce 1971. První disketa se začala používat v roce 1983. První operační systém Windows (Windows 1.01) byl vydán v listopadu 1985.

Závěr
NASA tvrdí, že let i přistání na Měsíci bylo řízeno tehdejším počítačem. Stejně tak start z Měsíce a návrat k zemi. Každý si určitě udělal obrázek o vyspělosti tehdejších počítačů, proto musí být každému jasné, že druhá ani třetí generace počítačů nemohla řídit žádný pilotovaný let na Měsíc. Tato generace počítačů nemohla řídit žádný pilotovaný let do „vesmíru“, protože žádný „vesmír“ neexistuje…

Pravda o zemi a „vesmíru“
„Vesmír“ je smyšlený prostor. Země je nehybná a plochá s nebeskou klenbou, na které jsou nehmotná nebeská tělesaMěsíc, Slunce, hvězdy, „planety“, na kterých není možné přistát ani provádět žádné průzkumy. Více článek Země je plochá s klenbou. Skrz nebeskou klenbu se nikdo nemůže dostat, proto se kosmické lodě po startu odchylují od svislé dráhy letu (videa zde), nelétnou do „vesmíru“, ale přistávají někde zpátky zemi.